Bookmark and Share

 
 

Anhydritový potěr vládne novostavbám co na to podlaháři?

Fenoménem dnešní doby, co se týká podkladových vrstev, jsou bezesporu lité, anhydritové nivelační potěry. Podle odhadů dokonce 67% vůči 27% betonových potěrů a 6% suchých systémů. Tento trend jde ruku v ruce se stále větší oblibou podlahového vytápění. Především teplovodního, a z části i elektrického. Architekti tento systém instalace topení s anhydritovou podlahou do podlahy rádi navrhují. Topenářské firmy jej velmi často doporučují a využívají. Všichni nás ubezpečují, že je to nejlepší, ale pro koho? Podlahové vytápění do anhydritového potěru se mnohdy navrhuje z estetického hlediska, nebo tam kde by klasické radiátory nešly instalovat. Další varianta můžou být podlahové konvektory. Jaké vytápění je lepší nebo vhodnější či ekonomičtější nechám na každém z vás do diskuze.

 Za sebe mohu říci, že upřednostňuji klasický radiátor nebo podlahový konvektor, tedy pokud se jedná o rodinné a bytové domy, asi v kancelářích se skleněnými příčky by vypadali dost divně. Mám k tomu své důvody a to hlavně z pohledu podlaháře a osobní. Ale jak říkám každý si vybere a nechá nainstalovat to, co se mu líbí, co mu vyhovuje a stavba společně s prostorem  umožnuje.

My, podlaháři, se s anhydritovým potěrem setkáváme opravdu velice často. Především v novostavbách a větších rekonstrukcích. Vídáme anhydritový potěr v mnoha „variantách“. Těmi variantami myslím různé stupně kvalit. Za vším hledejte lidské ruce, nebavíme se o kvalitě materiálu, ten předpokládám, že je v pořádku. Rozdíly jsou patrné, jak kvalitě vlastního vylití, od absolutně rovného povrchu, nikoliv hladkého, až po hrby 2cm, ne milimetry ale centimetry, čtete dobře, na dvou metrech (to jsem viděl na vlastní oči). Některé vady přípravy podkladu před litím jsou viditelné na první pohled. Berte v potaz, že anhydritový potěr patří stále mezi „HRUBÉ“ podklady, které je potřeba dále upravit. Anhydrit není finální pochozí vrstva.

A jaké vady prací na anhydritovém potěru nacházíme?  Mohou to být nedostatečně vytvarované obvodové mirelonové dilatace, které hlavně ve vnitřních rozích netvoří pravý úhel, ale oblouk, za který by jste klidně strčili rohlík , a to jen proto, že někdo byl lempl a odflákl svou práci a přidělal tak práci ostatním, co jdou po něm.  Nebo je tato dilatace odehnutá od zdi a mezi anhydritem a zdí je široká spára, někdy i několik centimetrů.  Opět jen proto, že si někdo řekl, to je dobrý s tím si poradí. Takže tady se nehraje na centimetry a na finální podlaze se honí setiny milimetru.

Mezi časté nedostatky anhydritu na podlahovém topení, také patří chybějící dilatace rozdělující jednotlivé místnosti.  Tyto dilatace tam opravdu musí být, obzvláště jde-li o jiný topný okruh. A někdy tam i jsou, ale odfláknuté, nikdo si nedal tu práci, aby je udělal rovné. Jsou vlnité jak had. Jak se na takový podklad má potom lepit například PVC, když pod nivelací je taková housenka? Chápu, že to firmu, které tam udělala  anhydrit asi nezajímá, mají své zaplacené. Otázkou potom je, kdo tam ty dilatace udělá? Anhydritáři jsou už pryč, investor nikdy flexu v rukách nedržel a já, jako podlahář který fakt neví jak velká vrstva anhydritu nad trubkami topení je, to dělat, celkem logicky, nechci.

Nevím totiž, jestli ty trubky nevyplavali od podkladu a kolik anhydridu je nad nimi. A tak to stejně většinou dopadne tak, že s vědomím toho, že se v těchto místech anhydrit nemusí prořezávat v celé tloušťce, ale stačí ho zeslabit a naříznout cca 20mm hluboko abychom mu ukázali, kde má prasknout, to nakonec stejně udělá podlahář. Jen musí doufat, že nebude potřeba využít svoji pojistku na opravu proříznuté trubky podlahového topení. Existují však také vady, které jsou skryté, a my podlaháři je ani vidět nemůžeme. To však neznamená, abychom tyto vady vyhledávali.  Jsem ale přesvědčený, že o možnosti takovýchto vad musíme vědět.  Především proto, aby případná reklamace podlahy, kterou položíme na takovýto podklad, nezůstala na nás jenom proto, že si nedokážeme vysvětlit „jak se to mohlo stát“. Po vylití anhydritu by se také měl strhnout vrchní šlem – syntr a to až na plnivo. Jednak anhydrit lepe bude vysychat a následná úprava nevyjde investora zbytečně o několik tisíc více. Stržení syntru, by měla zajistit firma, která prováděla lití anhydritu, nedohodla se s investorem na zajištění práce jinak. Pokud tam syntr vytvrdne, jediná šance jak ho potom dostat dolu je diamantovými brusky a tam si připravte od 170 – 190,-Kč/m2 Toto je potřeba udělat, v případě další úpravy anhydritového potěru před nivelaci pro pokládku a lepení podlahovin. Pokud máte v plánu pokládat plovoucí systémy je to na zvážení.

 

 Jeden příklad:

Po položení podlahy a nastěhování nábytku se na nalepeném PVC objevily dvě jakési jemné vlnky přes celou místnost. Samozřejmě, že byly vidět jen proti světlu. Co by to mohlo být?  Prasklá stěrka? Kaz na PVC který se projevil po asi 14 dnech po nastěhování?  Ve finále to byla prasklá stěrka, ale i s anhydritem. Po stržení PVC a udělání sondy se zjistilo, že vrstva anhydritu v části místnosti byla jen 18mm. A to se fakt nedá.  Jakmile se po pokládce podlahy do místnosti nastěhoval poměrně těžký nábytek, bylo těch pouhých 18mm opravdu málo. A řeknu Vám, že investor zkoušel i to na začátku, že za to může naše stěrka, která ten anhydrit roztrhala. Na což se opravdu nedá nic moc říct, protože hned máte jasno, kdo před vámi stojí a jak mu to asi pálí. Takže ne aby začal nadávat na firmu co lila anhydrit potažmo na sebe, že si vybral tu nejlevnější firmu z 300km vzdálenou, která tam jen těžko pojede, ale na podlaháře, že špatně udělali nivelaci a svou práci.

Častějším problémem mohou být málo, nebo vůbec nezaizolované trubky ústředního topení. Pokud tyto trubky vedou prostředkem místnosti pod laminátovou plovoucí podlahou, nic zásadního se stát nemusí, ale může, vyloučit to nelze. Záleží, jak teplotní rozdíly budou velké. Větší problém nastane při lepení měkčených podlahovin v pásech. A úplně největší problém budou mít lepené vinylové podlahy v dílcích, na kterých se to projeví spáry mezi jednotlivými díly. Naopak masivní vinylové podlahy se mohou začít kroutit vlivem rozdílných teplot a vytvářet tak boule. Dokonce se stalo, že investor tvrdil, že se vinylová podlaha se smršťuje díky tomu, že je špatně v daném místě přilepená, protože jinde se spáry netvoří? Tak tady nám může pomoci laserový teploměr, a nebo ještě lépe termokamera, na zjištění teploty na podlaze. Teplota nesmí přesáhnout hodnotu 27°C. A zároveň by neměla mít méně jak 15°C.

Za všechny zmíněné zde vady na anhydritu, může vždy firma, která tento potěr nalévala. Zákazník se ve snaze ušetřit mnohdy rozhodne pro nejlevnější řešení a nabídku. Musí počítat s riziky, které mohou dříve nebo později nastat. Je také velký rozdíl mezi firmou, která jde na zakázku vylít anhydritový potěr s tím, že pak sama bude pokládat podlahy. Moc dobře ví jak si podklad připravit, aby si následnou práci zjednodušila a firmou, která anhydritový potěr jen vyleje a zakázka pro ně tím končí. Zákazníka by měla zajímat nejen cena podlahového topení, ale také kvalita přípravy podkladu před samotným litím anhydritového potěru, protože všechno souvisí se vším a stojí to pak nemalé peníze uvést do provozuschopného stavu. Pamatujte na jednu věc, nejlevnější neznamená vždy do budoucna nejekonomičtější.

Podlahový den
Pepa Voborník


Článek byl převzatý z webu www.videopodlahy.cz

Vytvořeno: 25.4.2016  -   6199 zobrazení  


 
   

VIDEOPODLAHY.cz

 
 
|   © 2013  PROFIN-PODLAHY.cz   | info@profin-podlahy.cz
| Webdesign: Dušan Sedlačík, postaveno na redakčním systému WebBoss | www.webboss.cz |